Men and women

25. července 2010 v 11:16 | Signorina Confusa |  Pensieri confusi
Proč zrovna muži a ženy?
Proč nemohou ženy žít bez mužů a muži bez žen?
Proč jsme závislí na opačném pohlaví?
A proč jsou 4% lidí závislá na stejném pohlaví?
Bože, točí se mi z toho hlava. A víte, co je nejhorší? Já vůbec nevím, jak odpovědět. Nemám tušení, nenapadá mě absolutně nic. Je to frustrující, protože já obvykle mám odpověď naprosto na všechno. Ale teď? Nic. Vůbec nic mě nenapadá. ↓↓↓↓↓
2
Včera jsem byla na jedné vesnické zábavě. Měla jsem jenom jedno černý pivo, aby si někdo nemyslel, že chlastám jak duha. Seděla jsem tam na "baru", pivo v ruce, a pozorovala jsem ostatní lidi. Ženy a muže (nebo spíš kluky a holky), jak po sobě pokukují, flirtují, nebo už se líbají, tančí, objímají se. A v tom mě to napadlo. Proč zrovna muži a ženy?
Řeknu vám, tížilo mě to celou noc a úplně mi to zkazilo zábavu. Snažila jsem se to vytancovat, ale nic. Kolem jedné ráno jsem odtamtud vypadla na čerstvý vzduch zakouřit si. Přišel ke mně můj dlouholetý kamarád z té vesnice. Začali jsme si povídat, kouřili jsme jedno cígo spolu a já jsem se mu svěřila, co mě tíží, protože se ptal, jakto, že netancuju, když obvykle odpadám mezi posledními. Podíval se mi do očí. "Bože," napadlo mě. Světlo lampy mu dopadalo na obličej a on vypadal dokonale. Řekl mi:"Znám jen jeden způsob, jak přijít na to, proč." A políbil mě. Noooo .... ehm. Trošku jsem to přehnala. Ale nespala jsem s ním. Když začal hledat tu ehm gumovou věc u něj v pokoji, uvědomila jsem si, co dělám. Můj dlouholetý kamarád. Kamarád mého bratrance. Zná ho celá ves. Mě zná celá ves. "No, já myslím, ehm, že už jsem přišla na to, proč. Promiň, musím jít," řekla jsem a začala se ve spěchu oblíkat. Letěla jsem domů (k babičce, takže vlastně ne domů). Nespala jsem. Ani minutu. Takže asi víte, jak mi teď je. Když se mě bábi ptala, co sem včera večer dělala a v kolik jsem přišla, tak jsem řekla, že jsem seděla sama u rybníka a řešila filozofické otázky. V podstatě to byla pravda. Až na ten rybník ... no a tu samotu. "A vyřešilas nějakou?" ptala se. "Ne, ani jednu," odpověděla jsem. A to je na tom to nejhorší. Udělala jsem něco, čeho teď lituju, a navíc to nebylo k ničemu. Vůbec k ničemu ....
Ciao bambini ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ashley Ashley | Web | 25. července 2010 v 16:51 | Reagovat

:-( To je ako z nejakého filmu ten tvoj scenár. Tak asi sa ti to nejak vymklo spod kontroly. To si ani nedokážem predstaviť čo by som potom urobila ja alebo ako sa teraz cítiš tiež netuším. Ale dobrý pocit to určite nie je. Vieš čo?...Možno by bolo najlepšie pohovoriť si s ním potom. Povedať že si bola mimo a že v skutočnosti chceš aby to bolo tak ako doteraz. A tie tvoje filozofické otázky počas večera nechaj tak. Možno sa oplatí počkať na niekoho, aj keď čakanie je fakt unavujúce. Ináč to zamýšľanie sa prečo prve muži a ženy je dobré. Pochytilo ma to. Och, o koľko jendnoduchší život by bol keby človek nepotreboval niekoho iného a vystačil si proste sám. Ale to si myslím nedokáže nikto, aj keď to možno niektorí ľudia tvrdia, taktiež by im po čase láska chýbala :-).
A ďakujem za ďalší pekný komentár :-D

2 Klarinka Klarinka | Web | 25. července 2010 v 17:59 | Reagovat

Chyby dělá každý... a tys vlastně ani žádnou neudělala,všechno sis uvědomila včas :)
Tet sem ve stadiu kdy bych nejradši vubec zadny kluky neznala a v zivote se stim jednim nezacla bavit.
Ale.. proste to bez nich nejde. Jsou tu protože je potřebujem.. bez nich by nam nikdy nic nendošlo.
Bez nich bysme nevěděly jaký sme a co chcem, a taky nam za čas dojde, že si máme vážit sami sebe.. :)

3 Nezkrotná Lady Nezkrotná Lady | E-mail | Web | 25. července 2010 v 20:23 | Reagovat

Sakra holka ty se mi líbíš!!! :) .... tohle znam, jedna záludná věc a co zničí!
A ten kluk... máš ho ráda? Nebo se bojíš, co tomu řekne "ves" ??!! mmm? Klídek... já mam taky svoje problémy a to se mi nelíbí...
Vidím se v tobě... vážně se mi tu líbí ;)

4 * * | Web | 25. července 2010 v 22:00 | Reagovat

Tuhle otázku si taky celkem často pokládám.
Je dobře, že se s ním nevyspala. Stalo se mi něco podobného, až na to, že já byla celkem opilá a mimo. Vyspala jsem se s kamarádem, s mým nejlepším kamarádem. Tím se totálně pokazilo naše přátelství a nějaký čas jsme se sobě prostě nedokázali podívat do očí, vyhýbali jsme se sobě navzájem. Navíc se to stalo v jedné z našich pauz, které si občas s Jiřím prostě dáme. Cože mě štvalo nejvíc. :( Uběhl asi 3/4 rok a všechno se naštěstí vrátilo aspoň částečně do starých kolejí. Opět se bavíme, ikdyž né tak moc. ;)

5 * * | Web | 26. července 2010 v 17:16 | Reagovat

Díky, díííky moc. Vyzkouším. Vyzkouším fakt všechno, hlavně ať nejsem plešatá. :)
No taky si myslím, že to mám kvůli toho, že je mám příliš dlouhé a navíc jemné. Ale ostříhat se prostě nenechám. NENENE.. už jsem nad tím přemýšlela, ale tohle prostě nedokážu. ;)

6 es* es* | Web | 26. července 2010 v 21:42 | Reagovat

Pevná vůle,to se cení. Hele ale mořský koníci sou taky nebezpečný ;P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama