Srpen 2010

Signorina Confusa posila pozdravy z Italie!!!

30. srpna 2010 v 12:40 | Signorina Confusa |  Giorni confusi
Bon giorno, bambini!
Jak se tam v Cechach mate?
Ooo lidi, ja bych mohla vypravet. Zazila sem nejlepsi sex v zivote. To nekecam. Ted bych nejradsi rekla, ze to bylo s nejakym zhavym Italem, ale ne-e ... . Ehm, ten kluk ... tedy muz ... dvacetilety ... je otcuv nevlastni bratr. INCEST? Neeee .... . Vzdyt nejsou pribuzni. A ja ho miluju. A on miluje me. Je to uz dlouholety "proces". Je div, ze sme spolu nespali driv. Jenze ted ... .
Do Italie me vezl, jel se mnou, protoze nasi se nemohli odtrhnout z prace. Chochoo .... . NIKDO se to nesmi dozvedet. Krome vas samozrejme ... vzdyt ani vy nevite, kdo ja sem. Mozna si jen myslite, ze sem sprosta cholericka, co spi s nevlastnim strycem. Achjo, proc musi bejt z rodiny? Neprimo, ale presto ... . No a tak to predevcirem prislo. Oba dva jsme sedeli na balkone, ja pila cerny pivo, on svetly, mel na sobe bilou kosili a cerny obtazeny kalhoty. Byl strasne sexy. Koukali jsme se na Dolomity osvetleny mesicnim svitem. A bavili jsme se o nas. Rekl mi, ze vsechny vztahy, ktere za posledni dva roky mel, ztroskotaly proto, ze myslel na me, ne na ty slecny, se kteryma sukal. A rekl mi:"Je mi jedno, ze tvuj otec je muj nevlastni bratr. Je mi fuk, jestli me rodina zavrhne. Miluju te."
HO.
Dio mio.
Vite co sem rekla?
NIC.
Polozila sem pivo na stolek, zvedla se, sedla mu na klin a polibila ho.
A pak uz to jelo.
No ... tak to jen tak strucne, jakej mam pruser no. Furt si stezuju na nudnej zivot a pak se mi stane tohle ... . Sama to nechapu a ptam se, jestli se mi to nezdalo nebo tak. A ono ne. Krk mam plnej fialovejch fleku ... .
Zitra vyrazim domu, chci jit prvniho do skoly.
Zase spadnu do reality.
Zapomenu na tu noc, na celou Italii ... a na 10 mesicu se budu chovat jako stroj.
Arrivederci ....

Italia

21. srpna 2010 v 13:19 | Signorina Confusa |  Giorni confusi
"Lucia mia!" dneska opakuje matka od rána. Víte, jedu zítra ve 4:00 ráno (!!!!!!!!) navštívit rodnou zemi, a nemám vůbec sbaleno. Horší je, že ani kufry nemůžu najít. Teda, nějaký kufry máme, ale ty sou fuj, nejsou fialový a nejsou na kolečkách. Jo, sem zhýčkaná. CHCI ZPÁTKY SVOJE KUFRY!
A tak tu teď sedím v hromadě hadrů a bot a snažím se najít nějaký zprávy o tom, jak má příští týden v Itálii bejt. No, vypadá to zatím pěkně v té oblasti, kde budu. Takže dlouhý kalhoty jenom dvoje, víc tílek, víc sandálí/ů ... . Zapomněla jsem si koupit plavky. Na začátku prázdnin jsem měla vyhlídnutý jedny sexy ultra mini (ale já bych v nich nebyla sexy ultra mini .. spíš antisexy a ultra MAXI ... viděli jste mě někdy? ne? buďte rádi ... ) bikini v LITEXU (překřťeno spolužáky na LATEX). A samozřejmě jsem úplně zapomněla, že je chci. A tak teď musím do Itálie v neznačkovejch vietnamskej a černejch, panebože, černejch plavkách! ......
Dočetli jste to až sem? Já málem ne. Jsem opravdu, OPRAVDU povrchní. A taky zoufalá, protože vůbec nestíhám. Takže asi pojedu jen s mobilem, to tak vypadá ... . Dobře, tak tragický to nebude, kdyžtak si vezmu ty hnusný cestovní tašky, ve kterejch se mi všechno zmačká. Fuj.
Tož hoši (myšleno oboupohlavně jako angl. slovo "guys"), odjíždím. Nevím, kdy se vrátím, ale dlouho tam asi nebudu. Musím stihnout začátek školy, tak uvidíme. A doufám, DOUFÁM, že se tam napíchnu na nějakou wi-fi, abych mohla dát aspoň nějaký echo na FB o sobě. A možná napíšu i článek ... .
Mějte se krásně a pokud i vy někam na konci léta vyrážíte, tak přeju "buon viaggio"!
Arrivederci bambini!

Travičkáá zelenáá ...

19. srpna 2010 v 19:59 | Signorina Confusa |  Giorni confusi
Byla jsem dnes v Brně. Hohooo ... mám tunu sešitů a podobných sraček, ale nějaký šaty a boty do tanečních, po tom se slehla zem. Skvělý. Takže se musím spolehnout na místní obchody, což je .. ehm ... dost hazard. No, kdyžtak půjdu v Converskách.
Oooo, lidi. On se mi vůbec neozval. Nenapsal mi od neděle večer. To mi psal takový hezký věci, bylo tam i vyjádření něčeho, co se může odehrát v budoucnu. A teď hovno. Začínám jakože být v depresi. Začínám žrát, nemluvit, mít sluchátka v uších, a to je vždycky moc špatný. Ozve se? Panebože, napíše mi? Řekl, že až bude z Rakouska doma, tak mi napíše a někam půjdem. Takže ...
.... není doma.
.... nechce se ozvat.
KURVA.
Proč lidi vždycky naslibujou, a pak skutek utek?
Jsou tak líní nebo si z nás jen dělali prču? Copak jim na nás nezáleží?
Já něco slíbím a pak to splním. Téměř vždycky. Neříkám, že sem úplně stopro spolehlivá, občas na něco zapomenu (do hajzlu! nedonesla jsem dneska kámošce to pučený DVDčko .. no a sme u toho), ale aspoň se vzápětí omluvím a udělám to dodatečně, pokud je to možné. Ale nikdy nedělám mrtvýho brouka. No vlastně ...
ehm, stala se mi tuhle taková příhoda, o které se postiženému opravdu zmiňovat nebudu.
To bylo tak ... . Kamarád mi pučil sklo na trávu na huleníčko, protože jsem nemohla sehnat papír. A já si ho chytře dala do kosmetický taštičky, tu jsem hodila na dno báglu a do báglu jsem v knihovně naházel povinnou četbu. A sklo bylo na sračku. A co teď? Kupovat nový mu prostě nemůžu a peníze mu taky dávat nechci. Myslíte, že by stačilo, kdybych mu dala travičku místo toho? Tu mám zadáča :D ...
No jo, vyjímka potvrzuje pravidlo, ne?
A nemyslete si, že hulím, že sem hulič. Protože já nehulím. Jen v depresích.
Oooooo, v neděli jedu do domova! Do Italia!!! Já se tak strašně TĚŠÍM!!

Trocha politiky nezaškodí, že

17. srpna 2010 v 17:10 | Signorina Confusa |  Giorni confusi
Je pryč.
PRYČ.


PRYČ

PRYČ


Trocha toho Twilightu na začátek, že.
No jo, odjel mi. Do Rakouska. A vrátí se buď dneska večer, nebo v pátek a nebo (strašná představa) až v neděli, kdy odjíždím do homecountry Taliánska na týden. Takže bych bez něj byla 14 (!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!) dní. Minimálně. Kurva teda, ať přijede dneska. Prosím, prosím prosíííííím.
A jo, vím, kecám jen o něm a vás už to musí nudit.
Kurzy angličtiny, který tento týden mám, pro úroveň pre-intermeadiate jsou nuda. Fakt kurevská nuda. To je tak, když ste upper-intermediate. Jenže takovýhle kurzy se prostě v našem městě o prázdninách nedělají. Na co potřebujou tak pokročilí kecálkové konverzační kurzy, že?! Do hajzlu, já kdybych byla starosta, to by se tady dělo věcí! Debil Brychta (za ODS, jiná strana, kromě TOP09, ultrapravice :D haha, nevšímejte si mých ujetých politických názorů, takový debily nemá) nám na městečko pěkně pomaličku sere a jedinej, kdo tady něco dělá je pí. místostarostka (za ČSSD, samozřejmě). Achjo. Chci zůstat v Bolzanu. V Itálii. Bééééééééééé.
Ale to bych zase musela opustit M. A to bych asi nepřežila. No dobře, přežila, nesesypala bych se z toho jak Bella, zvládla bych to, ale nechci. Bez M. ne. Už ne.


Signorina Confusa je zamilovaná?

16. srpna 2010 v 16:43 | Signorina Confusa |  Giorni confusi
OOOOOOOOOO!!!!!

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!

LIDI JÁ HO ŽERU!

Nejsem zamilovaná.
Ale mám ho ráda.
A ... A ... A ...
Já ani nevím.
Mám vygumovanej mozek.
Shodila sem 4 kila, protože vůbec nemám chuť na jídlo.
WTF??!!

Signorina Confusa vám všem teď vytře zrak!

14. srpna 2010 v 17:30 | Signorina Confusa |  Giorni confusi
Víte jak furt pindám, jak chlapy nesnáším, že mě chcou jen do postele a že já je teda taky budu chtít jen do postele? Jistě, že víte. Vždyť o ničem jiném nepíšu.
ALE TEĎ!
OMG!
Včera sem měla rande. S tamtím tamtím (viz. minulý článek).
OMG!
Asi sem se do něj zamilovala.
A to nekecám.
Zítra jdem znova, psal, že jsem krásná a chytrá a že už se na mě těší. A on je ... BŮH. Má hnědý oči a v nich zelenou šmouhu. A kurevsky dlouhý řasy (proč takový nemůžu mít já?!). A jak mluví, jak se usmívá ... .
Och ach uch.
Nemůžu, prostě nemůžu tomu uvěřit. Taky tomu nemůžete uvěřit, že mě někdo chce jen tak? Nedivím se vám. Bože můj, celej den nemyslim na nic jinýho, nemluvím o ničem jiným. Musím být tak strááááááááášně otravná. Ale já opravdu nejsem schopná dělat nic jinýho.
Proto raději končím, abych vás úplně neotrávila.
Zduř.
PS: Od této neděle za týden jedu do rodné Itáliee!!!!! Juchuchůůů! Juchuchůůůůůů!!!!!

CHLAPI

13. srpna 2010 v 7:43 | Signorina Confusa |  Signorina Confusa
Zase chlapi. Nevadí vám to už?
Zažili jste někdy, že by vám kluk, kterého milujete, dohodil jiného, abyste nebyla tak v depresi a sama? Há! Já jo!
TY VOLE!
To je takovej idiot. Bydlí dvacet metrů ode mě, takže mám chuť jít mu rozbít držku.
HOVADO.
Kdo se ho o to prosil?
Já ne.
Já toho tamtoho nechci.
A jeho už taky ne.
Bože, muži mě tak unavují.
Ale vždyť jsem bi, ne?
Jenže v okolí nikdo takový není a fakt nehodlám balit holky na koupáku.
To zas ne.
Asi jdu tamtomu napsat něco.
Ale co?

Přesvědčování

11. srpna 2010 v 13:17 | Signorina Confusa |  Pensieri confusi
Víte, co na mužích obdivuju?
Tu jejich přesvědčovací schopnost.
Znáte to? Přesvědčí vás, abyste šli k němu, abyste se svlíkli, abyste mu ho vykouřili a pak vás ještě přesvědčí, že vás milují. A druhý den vás přesvědčují, že se prakticky nic nestalo, že to byl úlet.
A jsou úspěšní?
Ano, JSOU.
A to nejen v tomhle. Napíšete jim úkoly, jdete jim nakoupit, hrajete jim falešné přítelkyně, aby ty pravé žárlily .... .
A víte, co je na tom nejhorší?
Že jsou vždycky úspěšní.
Teď se tady na mě můžete osopit, že u vás to rozhodně tak není, že jste silné a nenecháte sebou mrskat, ale jen počkejte, až přijde někdo takový, kdo vás oblbne. Polezete za ním jak pejsek. Donutí vás udělat úplně všechno. Každou z vás. Aspoň jeden chlap. Vsadím na to krk.
A mě už to NEBAVÍ.
Teď budu JÁ ta s tou přesvědčovací schopností. Já to dokážu. A já budu postelová královna, ráno se vypařím a už se neozvu. A je mi fuk, že třeba budu za děvku. Ale nebude mi už nikdo jiný ubližovat. Budu ubližovat jenom sama sobě. A to vydržím.

La madre

7. srpna 2010 v 11:15 | Signorina Confusa |  Pensieri confusi
Tak jsem se zas jednou rozhodla, že napíšu. Celej tejden byl pojebanej internet, furt se to zapojovalo a vypojovalo a kdo ví co ještě, tak sem si toho na kompjůtru moc neužila. Hrála sem The Sims 2 nebo Stronghold 2 nebo Zoo Tycoon 2 a tak ... .
Ale za ten tejden sem začala cítit, a je to i kvůli tomu, že je půlka prázdnin fuč, že moje činy nikam nevedou. To co dělám, nemá smysl. Nemá to žádnou budoucnost, žádný jistý směr. A to je strašně frustrující. Nedělám to, co bych chtěla dělat, protože ...
... nemám peníze.
... nejsem dost stará.
... moje matka je upjatá a staromódní.
... jsem líná.
Achjo.
Ale nebudu si stěžovat.
A nebo budu, od čeho tu mám blog, že jo?
ONA je tak hrozná. Neustále mi říká, ať se jí svěřím, když mám problém, a když už se odhodlám a začnu, tak ona najednou začne mluvit třeba s otcem a úplně o něčem jiným. A když se naštvu a skočím jim do toho, že se mnou mluvila první, tak mi akorát řekne, ať nejsem drzá. Normálně bych zabíjela v ten moment!
ONA je můj PROBLÉM!
ONA může za to, že nedělám to, co chci, že nemám peníze, protože mi nedovolila brigádu (o té můžu popovídat jindy) a taky může za to, že nejsem dost stará, ale za to jí neviním, to ona moc ovlivnit nemohla, že.
Nenávidím ji. Nenávidím. A nemůžu s tím nic dělat. Jen počkat, než odmaturuju. Ale za tu dobu, byť ne moc dlouho, se taky můžu zbláznit ....

Uhýbání od tématu a ptáci

2. srpna 2010 v 10:18 | Signorina Confusa |  Giorni confusi
Právě jsem u bráchance, sedím na noťasu a snažím se něco napsat. Ono je to opravdu těžké, protože ty klávesnice na noteboocích jsou úplně pitomé. Nesnáším je. Ale což, hlavně že píšu no.
Včera jsem byla celý den v Pardubicích, na hradě Kunětická hora (proč se to jmenuje hora, když je to hrad?! nebo se to nejmenuje hora? ...) a pak na zámku v Pardubicích. Byla jsem taky v místní Bille, protože jsem si s sebou nevzala vůbec nic k jídlu. Tak jsem se rozšoupla a koupila jsem si jednu pizza housku, jednu housu se sýre, Lionku, čoko Bebéčka a jahodovýho Kubíka waterrr (možná se vám to zdá jako pití pro děti, ale omyl ... kdo vyzkoušel, tak už to nedá z ruky. Mňam!). Všechno jsem to na náměstí sežrala a vůůůbec sem si nepřipadala divně. Víte, všude kolem tam byly restaurační zahrádky, které praskaly ve švech, lidi, co se tam cpali, taky praskali, ale ne ve švech, protože lidi švi nemají že. Ledaže by oni samotní byly tak nacpaní, že by jejich oblečení praskalo ve švech, protože oblečení švi má, že. Až na indické sárí, či jak se to jmenuje. Tohle švi nemá, jen se to nějak zamotá na tělo ... nevím no. Ale koukám, že sem odbočila. Sákriš, to se mi stává často.
No pak sem z Pardubic jela za bráchancem, přespala tu a v jednu jedu domů. Ani né za tři hodiny. Bůůů ... líbí se mi tady. Nikdo mě nehlídá, můžu sníst, co chcu, bejt na kompjůtru jak dlouho chcu a tak :). Miluju svoji svobodu :).
Tak jo ... chtěla jsem původně psát článek o tom, proč se vlastně mužskému přirození říká pták, když nemá peří ani zobák a už vůbec ne dvě nohy, ale nějak mě nic moc nenapadalo. Tak se pochlubte vy, proč si myslíte, že se TOMU říká TAK :D.
Ciao, bambini ;)